Obec leží jižně od Jihlavy při silnici do Znojma.
Kámen (1539) .
| Výška (cm) | Šířka (cm) | Tloušťka (cm) |
| 104 | 55 | 20 |
Literatura: Fr. Šilhavý, Český Lid VI, 1897, str. 250
J. F. Svoboda - Památné kameny na moravském Horácku - Věstník Československého
zemědělského musea, Praha 1937, str. 70
Z. Jaroš - Pamětní kameny na Jihlavsku - 11
Fr. Šilhavý - Osadou Dlouhou Brtnicí jde císařská silnice vedoucí
z Prahy do Vídně, největší část dědiny rozkládá se po pravé straně silnice,
pod silnicí pak jest. louka nazvaná „Obora", jež náleží obci dlouho-brtnické.
Na této louce 19 kroků, pod silnicí stoji plochý kámen podoby téměř čtverečné,
jestiť nad zemí 55 cm. vysoký a 52 cm. široký, oba horní rohy jsou mírně
zatupeny. Povrch, kamene jest mechem valně, porostlý a na straně, k vesnici
obrněné vytesán jest vypouklý jednoduchý kříž.
O původu tohoto kamenného kříže slyšel jsem mezi lidem v Dlouhé Brtnici
vypravovati pověst, že prý na tom místě ve francouzských vojnách byl zabit
a pochován francouzský důtojník.
Vedle této pověsti, mezi lidem rozšířené, podařilo se mi dopátrati
se i písemné zprávy o tomto kříži. Jan Fortelný, krejčí v Dlouhé Brtnici,
měl zasklený obrázek, na jehož zadní straně čili na rubu byl zápis tohoto
obsahu: „Kámen na louce zvané Obora. Pověst v Dlouhé Brtnici z doby francouzských
válek. Když roku 1805 veliký Napoleon, císař francouzský, chtěje sobě podmaniti
celou Evropu, soustřeďoval na Moravě své voje, stalo se, že jednoho dne
v měsíci listopadu i naší vesnicí táhlo oddělení francouzské Napoleonovy
gardy, jejímž vůdcem byl kapitán, mající stuhy čestné legie. Oddělení francouzské
bylo přepadeno od rakouských těžkých kyrysníků, při čemž jmenovaný kapitán
byl zabit a na tom místě zakopán před očima rýtmistra rakouských kyrysníků.
Tito pronásledovali oddělení francouzské dále až na vršek ke kapli, kde
stojí nynější kostel a hřbitov, tam padli zase dva gardisti Napoleonovi,
kde byli též zakopáni.Při tom zmatku byly náhodou dvéře u kaple otevřeny,"
a kůň zabitého vojína vběhl dovnitř. Když pak průvan, dvéře zavřel a žádný
několik dnů do kaple nepřišel, zvíře muselo tam zahynouti. Za těch dob
nebyly ještě tu domky na zmíněném kopečku 1) postaveny, stála tedy kaple
téměř v poli." Zapisovatel památky této podepsán není, byl to nejspíše
starý písmák nebo čtenář, jakých měla za dřívějších dob skoro každá dědina,
zajímavá jest snaha jeho, s jakou se staral o to, aby potomkům zachována
byla tato památka. Obyčejně zapisovány bývaly pamětihodné události a příhody
na vnitřní strany desek a na prázdné listy modlitebních knih a kancionálů,
tento zapisovatel připadl na myšlénku jinou. Označovati místa násilné nebo
vražedné a neobyčejné smrti křížem jest dosud zvykem lidu na Moravě západní.
Před několika málo lety nalezen byl v lese myslivec mrtev, bylť bezpochyby
od pytláků zastřelen. Na místě onom postaven byl kříž z litiny na kamenném
podstavci, jakých nyní vůbec se užívá.
1) Kopci tomuto říká zdejší lid Husperk, změněné místo správného Hutberk,
což jest starobylá stráže nebo strážnice, k čemuž i poloha. tohoto kopce
ukazuje.
J. F. Svoboda - 1805: (?): na obecní louce Obora u Dl. Brtnice
[Tt] pod silnicí stojí plochý kámen podoby téměř čtverečné, an je nad zemí
55 cm vys. a 52 cm šir. a má oba horní rohy mírně zatupeny. Na straně k
vesnici je vytesán jednoduchý vypuklý kříž. Na tomto místě byl prý přepaden
r. 1805 oddíl Napoleonovy gardy rak. kyrysníky a kapitán byl zabit a na
tom místě před očima rytmistra zakopán.22
Pozn. 22 - V [7.] pověst prý podle zápisu na zadní straně zaskleného
obrázku, není však uvedeno, z které doby zápis pochází; zdá se, že je to
pověst uměle upravená. Místní obyvatelé nyní vypravují, že byl v těch místech
pochován padlý vůdce švédského oddílu, jak prý by bylo možno přečisti z
nápisu na kameni, kdyby někdo zašlá a lišejníky zarostlá písmena očistil.
Fr. Šilhavý 1897
7.8.2001 - JO
14.7.2003 - JB
