Radkov
(Rattendorf)

Obec leží jihovýchodně od Svitav, jihovýchodně od Moravské Třebové.

Kámen (1769) .
Výška (cm) Šířka (cm) Tloušťka (cm)
72 35 21
Na kameni je vyryt latinský kříž a nápis:
GOTT SEIS
IR GENEDIG.

Na druhé straně je nápis:
MA IHS R
ANNO 1700
DEN 17 JUIIUS
IST DIABARA
BESEN MILER
TOTER VON RAT
DAF DES GESTÖ
TES ALHIR VE
RSCHIDEN

Pod iniciály IHS v prvním řádku je srdce se třemi hřeby.
Z boku jsou vytesána písmena HHB.

K textu na kameni lze dohledat záznam v matrice ŘKC farnosti Městečko Trnávka, sign. M-9 1645 (poř. č. 6320), OZ 1635–1720, strana 380:

z Radkova dne 19. Junij (června; 1700): pochována jest dcera Barbora mlynáře Radkovského stará 17 (let).
Záznam neuvádí příjmení mlynářské rodiny, přesto se ho Karl Ledel roku 1936 pokusil dle nápisu zrekonstruovat a uvedl, že kámen připomíná smrt Barbary, dcery Besena Müllera z Rottendorfu. Ledel také ke kameni zachytil místní tradici: „Folklor říká, že mladá dívka se tak ošklivě pořezala srpem na pastvě, že vykrvácela“.

Pan Jan Psota v lednu 2024 vypátral následující informace:


Zaměřil jsem se na rozklíčování textu a dohledání příjmení rodiny. Pokusil jsem se nejprve dohledat, zda se 17letá Barbora kolem roku 1683 narodila na Radkovském mlýně. Tam by mohlo být totiž zachyceno její příjmení. Nepodařilo se. Mlýn totiž podle matrik v letech 1680–1693 patřil mlynáři Lorencovi Konrádovi. Postupně se mu se třemi manželkami (Mariana, Zuzana, Marína) na mlýně narodilo 6 dětí, ale ani jedno z nich se nejmenovalo Barbora. To znamená, že Barbora se na Radkovském mlýně nenarodila, ale přišla s rodinou na mlýn někdy s odstupem po roce 1693, jako mladé děvče.

Hledal jsem tedy v pozdějších letech, zda nenarazím na jméno mlynáře, který se na mlýnu usadil po Konrádovi a je uveden nejlépe v pozici otce, kmotra nebo svědka matričního záznamu. Povedlo se. Pomohla oddací matrika. Jen několik měsíců po smrti Barbory (†17. června 1700) se mi ve stejné Matrice ŘKC farnosti Městečko Trnávka, sign. M-9 1645 (poř. č. 6320), OZ 1635–1720 na straně 249 podařilo najít mlynáře, který ženil svého syna.

Protože se matrika vedla česky, latinsky i německy, střídá se české místní jméno obce Radkov s německým Rottendorf / Radtendorff (Červeněves). Německý záznam v překladu uvádí: „15. září 1700 oddáni jsou Jan vlastní syn Jana Böse, mlynáře z Radkova (Hanß Böses müller zu Radtendorff) s počestnou děvečkou Barborou, dcerou Petra Lipského“.

Zbývalo ztotožnit dohledaného mlynáře s křížovým kamenem. Mlynářovo jméno BÖSE (čti BÉZE) je totiž na kameni zkomoleno ve slovo BESEN. To znamená, že Barbora nebyla dcerou Besena Müllera z Rottendorfu, ale Jana Böse, mlynáře z Rottendorfu (Radkova). Celý nápis na kameni bychom mohli po vnesení nového poznatku číst následovně: „ANNO 1700 / DEN 17 JUNIUS / IST BARBARA / BÖSEN MÜLLER / TOCHTER VON RÖTTEN- / DORF DES GESTÖ / TES ALHIER VER- / SCHIEDEN“. Na druhé straně pak klasická prosba: „GOTT SEI IHR GNÄDIG“. Ještě bychom si měli objasnit iniciály „HHB“, vyryté po straně kamenné desky. Většina badatelů se domnívá, že by mohlo jít o iniciály zhotovitele deskového kříže – kameníka. Já se domnívám, že iniciály patří otci - mlynáři, který kámen nechal vztyčit. Iniciály bychom mohli v němčině rozepsat do této podoby: „HERR HANS BÖSE“.


Literatura: A. Czerny - Kreuzsteine und Steinkreuze. Mitteilungen zur Volkskunde des Schönhengster Landes Mähr.-Trübau, 1907, č. 6
                  Ledel 1936

Czerny 1907 - 6. Oestlich von Rattendorf steht im hochstämmigen Walde, auf einer zum Bauernhofe Nr. 27 gehörigen Waldparzelle Nr. 414, jenseits der Korfinskywiesen und abseits des an der Berglehne gegen den Hothengst hinziehenden Weges, wie abgeschieden und welt- vergessen ein einfacher Denkstein. Da nicht weit davon die Bodelsdorfer Gemarkung beginnt, ist man im ersten Augenblicke geneigt, ihn für einen Grenzstein, dem er auch in seiner äußeren Form entspricht, anzusehlen.
Das vierseitige, nach oben sich etwas verjüngende Denkmal ist 60 cm hoch, unten 34 und oben 30 cm breit, bei 21 cm unterer und 16 cm oberer Dicke. Die Vorderseite trägt folgende mit römischen Lettern fehlerhaft eingegrabene Aufschrift:
ANNO 1700
DENI7 IULIUS
ISTDI(B)A(R)BARA
BESEN x MILER(S)
TO(CH)TER VON RAT(TEN)
DA(R)FDESGENTO
TES x ALHIR x VE
RSCHIDEN x
Darüber ist zwischen dem Namen MARIA das Symbol des süßen Namens Jesu und ein Herz mit drei Nägeln angebracht. Auf der Rückseite ist zu lesen:
GOT SEIS IR
GENEDIG
Darunter ist in vertieften Linien ein einfaches 34,5 cm hohes Kreuz von 5 cm Breite mit 20 cm langem Querbalken eingeritzt,  An einer Seitenfläche stehen die Buchstaben HHB, mutmaßlich das Zeichen des Steinmetzen, welcher dieses Objekt anfertigte.
Die Sterbematrik der Pfarre Türnau, wohin Rattendorf zur Seelsorge gehört, bestätigt die auf diesem Steine verzeichnete Angabe.
Diese Denkmale im stillen Waldesdunkel liefert uns einen Beweis, daß sich die Sitte, eine Unglückstätte der Nachwelt durch einen einfachen Stein kenntlich zu machen, noch bis ins 18. Jahrhundert hinein erhalten hat.

Ledel - Der Rattendorfer Stein, A/6, steht auf der Waldparzelle 414 des Ausgedingers Alois Seidl der Bauernwirtschaft Nr. 8 (nicht Nr. 27) und hat folgende Inschrift:
MA IHS RAI
ANNO 1700
DEN 17. JULIUS *
* IST DI ABARA *
BESEN * MILER *
TOTER * VON RAT
DAF * DES GESTO
TES * ALHIR VE
RSCHIDEN *
Die anderen Angaben Czernys bezüglich Größe und Inschrift stimmen. Der Volksmund weiß zu berichten, daß sich .... junges Mädchen beim Grasen derart unglücklich mit der Sichel schnitt,
daß sie verblutete. In der Türnauer Sterbematrik ist vom damaligen tschechischer Pfarrer Karl Leopold Scoboda der Todesfall wie folgt tschechisch verzeichnet: "Z Radkova dne 19. Juný pochowana gest. dzera Barbara Mlinarzu Radtkowskiho. Stara r. 17". Die sinngemäße Übersetzung lautet: "Aus Rattendorf wurde am 19. Juni die Tochter Barbara des Rattendorfer Müllers begraben. 17 Jahre alt." Ihr Familienname ist in der Matrik nicht enthalten, desgleichen auch nicht ihre Geburt, so daß angenommen werden muß, daß die Familie erst nach Rattendorf zugewandert ist. Der Denkstein, der dem auf so tragische Weise ums Leben gekommenen Mädchen an der Unfallstelle, die derzeit im Hochwalde liegt, errichtet wurde, rührt von keiner Meisterhand her. Die Inschrift ist sehr fehlerhaft und soll anscheinend heißen: "Anno 1700 den 17. Juni ist die Barbara, Besen Müllers Tochter aus Rattendorf, des jähen Todes allhier verschieden. [GES = gäh = jäh (?)]

2.4.2005 - JB
     
3.4.2020 - Fotografie zaslal pan Martin Spěvák
     

Zpět