18.4.2003 - JB
Obec leží východně od Olomouce.
Kříž (0489) .
| Výška (cm) | Šířka (cm) | Tloušťka (cm) |
| 96 | 35 | 17 |
Literatura: Kronika olom. spolku muzejního, 1885, Časop. Muz. spolku olom. Olomouc. Nákladem Muzejního spolku olom., 6. 1885, str. 99
J. Havelka - Kříže cyrillské a památky jim příbuzné. - Časop. Muz. spolku olom. Olomouc. Nákladem Muzejního spolku olom., 9. 1885, str. 131
F. Přikryl - S.S. Cyrill a Method v památkách starožitných na Moravě a ve Slezsku, Týn u Lipníka 1907 - str. 76, obr. 42
J. Kšír - Smírčí kříže na území města a okresu olomouckého, Zprávy krajského vlastivědného střediska v Olomouci, č. 79, září 1959, č. 9
Kronika olom. spolku muzejního - Rovněž v měsíci červnu zástupce kustodův přispěním poslance
říšského a zemského, veled. p. P. I. Vurma vypravil se do Svisedlic. kdež obadán jest
přepamátný kříž kamenný z r. 1542, o němž vzmíníme se ještě obšírněji.
Havelka - Kříž svisedlický na jisto nepatří mezi památky cyrillské, jak již letopočet na něm,
nepochybně zároveň s celým křížem vytesaný, prozrazuje. Kříž stojí na začátku vesnice
Svisedlic nedaleko Olomouce a vypravují se o něm různé pověsti, jichž tuto nebudu
opakovati, poněvadž jsou to zjevně bezcenné smyšlenky. Než, v jedné příčině kříž
svisedlický přece jest velmi poučným. Podle poměrné své štíhlosti, zvláště pak podle
značné délky ramene dolejšího, které ostatek také již valně do země zapadlo, jest to
najisto kříž latinský; avšak hned na první pohled jeví se na něm přece ještě značná
příbuznost se staršími kříži byzantské formy, k nimž také kopí na kříži tom vypodobené,
poukazuje. Ze svisedlického kříže tedy patrno. že u nás přechod od nízkých, čistě
byzantských křížů ke štíhlým, vysokým křížům latinským, kteréžto poslednější později
také obrazem neb sochou umírajícího Spasitele se počaly ozdobovati, velmi pozvolna
se dál a že tudíž při posuzování starobylých křížů našich nutno také přihlížeti k tomu, zdaž
ten neb onen kříž nepatří do doby přechodní, která jak vidno ani r. 1542 ještě nebyla
úplně zakončena. Kýž by ku památným křížům cyrillomothodějskvm všude po vlasti naší
co nejpilněji bylo přihlíženo, a všecko, cokoli k nim se vztahuje. se zaznamenávalo, než pověst'
lidová o nich upadne do zapomenutí, jakož bohužel stalo se již na místech mnohých.
Přikryl - Dle kamenného kříže u Svísedlic nedalekých lze tušiti, že sv. Věrověstové tudy se ubírali z Tršic do Velké Bystřice. Stával hluboko v zemi, jsa takto úplně podoben ostatním; je na něm vykřesáno kopí. Celý zevnějšek ukazuje veliké stáří, a letopočet 1542 na něm vyrytý táhne se jistě na událost téhoř roku zběhlou. (Obr. č. 42.) Křesání letopočtu liší se svým způsobem očividně od kopí. Havelka*) v omyl uveden neobyčejnou jeho výškou a tím letopočtem neměl ho za památku cyrillo-methodějskou.
* ) Časop. muz., roč. II., 131
Kšír - 9, SVÉSEDLICE. Na začátku obce od západu, před zahrádkou školní budovy a úřadovny místního národního výboru, ukrytý pod větvemi stromku, na skalce z lomového kamene, stojí štíhlý, vysoký kříž formy latinské. Kříž je z jednoho kusu kamene 100 cm vysoký, jeho délka v ramenech je 30 cm, Po celé výšce spodní svislé části kříže až do středu vodorovného břevna je v kameni vyryto kopí a uprostřed břevna je vyryt letopočet 1547. Větve stromku úplně překrývají kříž se skalkou, takže kříž není vůbec viditelný. Velmi cenné je datování kříže.
Havelka 1885
Přikryl 1907
Kšír 1959
18.4.2003 - JB