Obec leží na jižním okraji Olomouce.

Kříž (0461) .

Výška (cm)	Šířka (cm)	Tloušťka (cm)
113	42	20

NPÚ - katalogové číslo: 1000142688, číslo ÚSKP: 31189/8-1942
Na kříži je reliéf latinského kříže, dole jsou reliéfy dvou šipek.

Literatura: J. Havelka - O některých památkách cyrillo-methodějských. - Sborník velehradský 1883, str. 220
                 J. Havelka - O křížích cyrillo-methodějských - Časop. Muz. spolku olom. Olomouc. Nákladem Muzejního spolku olom., 4. 1884, str. 74
                 A. Franz - Alte Steinkreuze und Kreuzsteine in Mähren. Wien 1899. č. 44
                 F. Přikryl - S.S. Cyrill a Method v upomínkách památek starožitných na Moravě. Týn u Lipníka 1905, str. 28
                 F. Přikryl - S.S. Cyrill a Method v památkách starožitných na Moravě a ve Slezsku, Týn u Lipníka 1907, str. 28, obr. 9
                 F. Přikryl - Památky sv. Cyrila a Metoda. Matice Svatoklimentská, Praha-Břevnov 1933 - str. 29
                 J. Kšír - Smírčí kříže na území města a okresu olomouckého, Zprávy krajského vlastivědného střediska v Olomouci, č. 79, září 1959, č. 3

Havelka 1883 - Dva velmi zajímavé kříže starožitné konstatoval vel. pán P. Josef Vytopil, kooperator ve Slavoníně blíže Olomouce, a vypravuje o nich takto: „Podobný poněkud jest kříž slavonínský (viz obrázek 4.), zvýší 110 cm, v ramenech 42 cm široký a 16 až 18 cm tlustý, utesaný z pískovce podobného. Kříž ten podle svědectví pana Frant. Raaba, výměníka ve Slavoníně č. 88, stával druhdy vedle vozné cesty od Slavonína ku Zelené ulici vedoucí a sice na onom místě, kde boží muka stojí. I tento kříž byl však později povalen a na způsob lávky položen přes příkop vedle cesty a sice tam, kde odbočuje od ní chodník směrem ku vrchnímu konci Slavonína. Roku 1881 dal jej pan kooperator slavonínský vyzdvihnouti a postaviti zase nedaleko řečené muky boží.“
„O kříži tom vypravuje lid okolní zprávy rovněž neurčité jako o kříži nedvězském; avšak ze starších osadníků slavonínských mnozí udávají určitě, kterak slýchali od svých předků, že jest to památný kříž cyrillomethodějský.“
„Tak dosvědčuje Anna Tobiasová, domkářka ve Slavoníně, že slýchala za dětských let od neb. otce svého, Kašpara Schenka, rolníka tamtéž č. 19, i od matky Reginy rozené Heincové, že tam, kde kříž se nalézá, odpočinuli si svatí Cyrill a Methoděj chvátajíce krajem ku Olomouci, a že takové kříže také směrem ke Kralicím stávaly. Podobněž svědčí Adléta Pelzová, výměnkářka č. 90. ve Slavoníně, že za mladých jejích let kříž ten nazýván byl cyrillomethodějským. - Anna Západová, podruhyně ve Slavoníně č. 10, rozená Šteckrová, dosvědčuje, že jí za dětských let nebožka matka její napomínala, aby na „mostku“, tak totiž kříži přes příkop položenému říkali, pomodlila se vždy otčenáš, že je tam zakopán kříž cyrillomethodějský, jenž prý byl zakázán (zapovězen) s Velehradu a proto musil býti povalen.“
Poslednější tradice zvláště jest zajímavou a udá se snad příležitost častěji k ní se vrátiti. Tuto postačiž toliko její konstatování.
Havelka 1884 - Kříž ten druhdy opodál stával vedle vozné cesty od Slavonína ku Zelené ulici vedoucí, tam, kde boží muka stojí, a byla o něm ode dávna pověst, až posud žijící, že tuto odpočinuli si svatí Cyrill a Methoděj, když s daleké cesty misijní vraceli se ku Olomouci. Avšak dlouho a dlouho již kříž slavonínský byl na onom místě památném povalen a činil lávku přes příkop, vedle cesty vykopaný. Lidé zbožní, jdoucí přes lávku tu, modlívali se otčenáš, poněvadž prý tam zakopán jest kříž cyrillomethodéjský, jenž prý byl zakázán s Velehradu a proto musil býti povalen. Nevztahuje-li se pověst poslednější k oněm dobám, kdy po vlastech našich liturgie slovanská hubena byla a vše, co s ní souviselo? Kopí na kříži vyobrazená značí snad ony nástroje, jimiž dosud ve východní církvi chléb se krájí při mši svaté. Na nynější své místo byl kříž slavonínský přenesen teprv r. 1881.
Franz - 44. Schnobolin bei Olmütz, seit 1881 aufgestellt.
hoch 1,10 breit 0,42 p. dick 0,17
Belanglos.
Die Landes-Apostel sollen sich an dieser Stelle bei ihrer Wanderung nach Olmütz ausgeruht haben.
Diente eine Zeitlang in der Nähe seines jetzigen Standortes als Grabenbrücke.
Přikryl 1905 - Na tom místě postavila zbožná ruka z vděčnosti kamenný kříž, o němž prof. Havelka napsal: "Zvláště zajímavým jest kříž slavonínský blíže Olomouce, na nějž nejdříve upozornil vel. p. Josef Vytopil. Kříž ten druhdy opodál stával vedle vozové cesty do Slavonína k Zelené ulici vedoucí, tam, kde Boží muka stojí a byla o něm ode dávna pověsť, až posud udržená, že tuto odpočívali si sv. Cyrill a Methoděj, když z daleké cesty missijní vraceli se k Olomouci. Avšak dlouho a dlouho již kříž slavonínský byl na onom místě památném povalen a činil lávku přes příkop vedle cesty vykopaný. Lidé zbožní, jdoucí přes lávku tu, modlívali se Očenáš, poněvadž prý tam zakopán jest kříž cyrillomethodějský, jenž prý byl zakázán z Velehradu a proto musel býti povalen. Nevztahuje-li se pověsť poslednější k oněm dobám, kdy po vlastech našich liturgie slovanská hubena a vše, co s ní souviselo? Kopí na kříži vyobrazená značí snad ony nástroje, jimiž dosud ve východní církvi chléb se krájí při mši sv. - Na nynější své místo kříž slavonínský přenesen byl teprv r. 1881."
Přikryl 1907 - V půly cesty do Olomouce pod Novou Ulicí krčí se na břehu silnice také kříž (obrázek č. 9) misijní sv. Věrověstů s vykřesaným křížem a dvěma kopími. Ústní podání uvedl jsem v prvním díle, taktéž jejich požehnanou činnost v Olomouci.
Přikryl 1933 - U Slavonína před Olomoucem stojí kamenný kříž.
Kšíř - 3. SLAVONÍN. V předzahrádce školy čís. 18 (býv. menšinové) v prodloužené Zelené ulici k Slavonínu je smírčí kříž, umístěnž na skalce z lomového kamene pod stromovím nedaleko za ohradou. Je 90 cm vysoký a jeho délka v ramenou je 40 cm.

Havelka 1883, 1884      Franz 1899              Přikryl 1905, 1907          Kšír 1959
   
18.4.2003 - JB
    

Zpět