Obec leží jihozápadně od Olomouce.
Kříž (0467) .
Výška (cm) | Šířka (cm) | Tloušťka (cm) |
57 | 55 | 20 |
Literatura: H. Krch - Kříže cyrillo-methodějské. - Sborník Velehradský 1881, str. 307, obr. 3
V. Havelková - Drobné zprávy, Žárové hroby u Slatinek, Časop. Muz. spolku olom. Olomouc. Nákladem Muzejního spolku olomuckého, 12. 1890, str. 184
A. Franz - Alte Steinkreuze und Kreuzsteine in Mähren. Wien 1899. č. 53
F. Přikryl - S.S. Cyrill a Method v památkách starožitných na Moravě a ve Slezsku, Týn u Lipníka 1907, str. 33, obr. 12
F. Přikryl - Památky sv. Cyrila a Metoda. Matice Svatoklimentská, Praha-Břevnov 1933, str. 30, obr. str. 49
J. Kšír - Smírčí kříže na území města a okresu olomouckého, Zprávy krajského vlastivědného střediska v Olomouci, č. 79, září 1959, č. 11
Krch - Chtěje také něčím přispěti k rychlejšímu rozehnání historického šera, podávám ctěným čtenářům "Sborníku" a jiným přátelům slovanského umění některé obrazy cyrillo-methodějských křížův z okolí olomúckého podle nástinů, vyměření a popisů rodákem ohnickým, ctih. p. Josefem Kašparem, bohoslovcem, ochotně mi učiněných.
III. Kříž u velkých Slatěnic. (Obr. 3.)
Kříž velko-slatěnický měl podobu takovou, jakou mívají křížky řádové; šířka jeho - pokud neměl levé rameno uraženo - buď rovnala se výšce anebo jen nemnoho se od ní lišila, tak že nedopustím se veliké chyby, nazvu-li jej - rovnoramenným. Oba tyto rozměry neměly víc než něco málo přes 70 cm, zejména šířku ramen z toho, co zbylo, lze páčiti na 71 cm; výšky pak vyčnívá ze země toliko 51 cm, kdežto ostatek její vězí v zemi skoro až po rameno. Celý kříž měl všecky čtyři konce své rozšířené, blíže krajů poněkud zakřivené, kteréžto konce čím blíž křížení tím více se sužovaly, nabývajíce tak tvaru
lichoběžníků. Tloušťka kříže činí 20 cm. Na průčelní straně jeho spatřujeme na kříži neobyčejné znamení, totiž meč, naznačený zde pouhými obrysy, mělkými to rýhami, jehožto hrot jest jako spodek kříže zapadlý do země. Jakého jest tento meč významu, nesnadno jest pověděti něco určitého, ačkoliv zajisté bez významu není.
Jako jiné kříže soudobé, stojí i tento zajímavý památník na návrší (asi 3 sáhy vysokém) u Velkých Slatěnic a „postaven byl na tomto místě sv. věrověstci, Cyrillem a Methodem, anebo některým z jejich žáků,“ jakž Martin Pospíšil, rolník z Velkých Slatěnic, o původu jeho vypravovával, a dosud rád vypravuje kupec v Slatěnicích p. Jos. Mendlík, odvolávaje se na výklady časté, jež otec zemřelý choval jako drahou památku po předcích svých. Že vypravování těchto mužů, jsoucích již na pravdě, nebylo smyšlenkou, ale zděděnou tradicí, kdož by o tom pochyboval? Známky jako: rovnoramennosť, (nad jiné to výmluvná vlastnosť byzantinismu, šířeného u nás blahoslavenými syny soluňského patricia Lva), nepatrná velikosť souhlasící s velikostí ostatních prvokřesťanských našich křížů, dost hrubé vytesání z jediného kusu pískovce, zasazení jeho do země bez zvláštního základu čili podstavce, povýšené místo za vsí, kde stojí, a posléze ta pověsť o jeho původu bijí tak do očí, že každá pochybnosť o vzniku velko-slatěnického kříže v době cyrillo-methodějské byla by zrovna proviněním se na této drahé památce našeho prvního umění křesťanského.
Havelková - Vyprávěl nám pětasedmdesátiletý stařeček, bývalý starosta Slatinský p. Fr. Jeřábek,
který také se přišel na hledání naše podívati, mnoho zajímavého. (…) Na otázku, co
mu vyprávěli jeho rodiče o Slatěnicích, odpověděl: „Slatěnice byly kdysi velké město
a mnoho se tu zdržovalo lidstva. — Jsou zde též kříže svatocyrillské, a můj dědoušek
vyprávěl, že když apoštolově slovanští nesměli kázati v místě, šli za město a počali
mluviti; za krátký čas se sběhl kolem nich všechen lid a poslouchal. Na památku, že
zde sv. bratří kázali, zasadili pak kříž, který doposud u Slatěnic stojí. Stával kdysi
ještě jeden kříž zase na druhém konci, avšak ten prý se ztratil."
Franz - 53. Auf einem circa 6 M. hohen Erdhügel bei Groß-Latein bei Olmütz.
hoch 0,52 jetzt breit 0,46 dick 0,20
O.
Cyrill- und Methudkreuz.
Přikryl 1907 - Ve Slatěnicích u panského dvoru stojí na kopečku při Boží muce nízký kříž s uraženým ramenem levým. (Obr. č. 12.) Za kratičkého pobytu nenalezl jsem podání o něm.
Přikryl 1933 - U Slatěnic před dvorem velkostatku stojí na kopečku při Boží muce kamenný kříž s uraženým levým ramenem.
Kšír - 11. SLATINICE. V nádražní ulici, ve stromové aleji, při zděné boží muce a před hospodářským dvorcem nalézá se torzo smírčího kříže. Ramena kříže jsou blízko u země, jedno boční rameno je uraženo a chybí, ostatní ramena jsou šíkmo a hluboko zasekána do kamene, slepence. Na straně severní je uprostřed kříže vyryt meč, na jižní straně letopočet 1859, patrně doba objevení nebo vyzvednutí kříže ze země.
Krch
Franz 1899
Přikryl 1907, 1933
Kšír 1959
18.4.2003 - JB